Vlastní dům

Vždycky jsem si přála mít byt nebo dům. Vždycky jsem toužila po tom, že budu mít někdy svoje vysněné bydlení a nebudu se muset s nikým dělit o něco, co je mi velmi nepříjemné. Nikdy nezapomenu na ty starý časy, kdy jsem žila s kamarády v bytě, když jsme ještě chodili do školy. Jenže já byla docela jiná než ostatní, a tak mi vadilo, že oni by nejraději denně někde slavili všechny úspěchy a někdy i takové blbosti, že by to ani o oslavu nestálo. Jenže to byla jejich volba. Ale já měla spíše potíže s tím, kde vezmu peníze na další studium a taky jídlo. Proto jsem si řekla, že vlastní byt nebo dům asi mít nikdy nebudu, protože na to nikdy peníze mít nebudu.

Pří té myšlence, že se to asi někdy stane, se mi chtělo pokaždé hodně brečet. Proč to tak mám a proč jsme se nemohla narodit jako bohatá? Vím, že si to říká jistě mnoho lidí, že by se chtěli narodit jako bohatí, jenže někdo chudý nebo průměrný být musí. A na mě, zbyla zatím ta chudá možnost, že to zatím tak vypadalo, že byt nebo dům mít nikdy nebudu. Možná tak maximálně garsonku, ale ta byla taky v nedohlednu. 

Nicméně se ale časem všechno lepšího, že až mě to velmi zaráželo. Proč mám najednou tolik štěstí? Vůbec jsme tomu nerozuměna, ale bylo to tak. Jakmile jsem dodělala školu, tak jsem mohla nastoupit v práci, o které jsme vždycky snila a byla pro mě naprosto dokonalá. Jak je to možné? Že bych si mohl a pořídit už konečně vlastní byt nebo dům? Navíc taky jsem měla potom to štěstí, že jsme byla vybrána jako nejlepší zaměstnankyně měsíce. Ze začátku jsem si myslela, že je to jenom nějaký špatný vtip, ale nebyl. Takže já byla nejlepší! Bylo to jako v nebi a já si připadala najednou dokonalá. Navíc jsem měl atak vysoký plat, že jsem si pořídila na hypotéku vlastní byt. A taky doufám, že jednoho dne byt prodám a později si pak pořídím vlastní dům a budu si žít tak, jak jsme si to vždycky přála. Mít dům se zahradou.